Třebíč
Po Telči patří Třebíč k nejnavštěvovanějším městům Kraje Vysočina. Jak pro své unikátní sakrální památky, tak pro vzácně dochované původní židovské gheto. Od Telče je vzdáleno necelých 40km.
VíceMísto zvané Třebíč je poprvé zmíněno roku 1101, kdy zde byl moravskými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoldem Znojemským založen benediktinský klášter. První stavbou kláštera byl kostel sv. Benedikta, vysvěcený roku 1106. Kolem poloviny 13. století byla přistavěna klášterní budova a bazilika svatého Prokopa. Jako město je Třebíč zmíněn poprvé v listině z roku 1277, kterou byla Třebíč povýšena Karlem IV a Janem Lucemburským na město. Třebíči byly uděleny městské výsady na práva s povolením opevnit se hradbami. V období válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem bylo město dobyto a velmi poškozeno. Dnes se bazilika sv. Prokopa řadí ke skvostům středověkého stavitelství evrop¬ského významu a je společně s židovským městem od r. 2003 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Židovské město – bývalé gheto – unikátně dochovaná čtvrt se 123 domy, patří me¬zi světové unikáty. Úzké proplétající se uličky, průchody domy, opěrné prampouchy, loubí, verandy a balkony dokreslují origi¬nální kolorit někdejšího, před válkou životem kypícího, židovského města. Při návštěvě nesmíte vynechat obě synagogy, hřbitov a řadu obytných domů, bývalou školu, ra¬binát, špitál a chudobinec. Rozhodně neváhejte navštívit i místní židovské muzeum. V obvodu města jsou i známé Říční lázně – plovárna Polanka – které byly postaveny dle projektu slavného brněnského architekta Bohuslava Fuchse ve stylu předválečného funkcionalismu.
Brtnice
V Brtnici, která je zhruba v polovině cesty z Telče do Třebíče, se nachází rodný dům světově proslulého a výzmaného architekta víděňské secese, Josefa Hoffmana, kde je dnes zřízeno jeho muzeum, které je společným pracovištěm Moravské galerie v Brně a Muzea užitého umění ve Vídni. Výsledkem plodné spolupráce je stálá expozice i řada sezónních výstav zaměřených na architekturu a design jak Josefa Hoffmanna (1870–1956), tak jeho stejně významných současníků. Příkladem může být veleúspěšná výstava o spolupráci dvou gigantů světové architektury – Josefa Hoffmana a Adolfa Loose.